Kentaur Slavonice

HISTORIE

Co předcházelo zrození Kentaura najdete zde.

KENTAUR 1

      To, že se dala dohromady parta zapálených muzikantů, byl pouze začátek. Zbývalo ještě pár "maličkostí". Zajistit aparaturu, vybudovat repertoár a hlavně projít úspěšně přehrávkami (byly to zkoušky, které v té době byly podmínkou pro to, aby mohla amatérská kapela veřejně vystupovat - a to i za honorář). Kentaur to měl o to složitější v tom, že v hodnotící komisi zasedali kapelníci tanečních a dechových orchestrů, pro které představoval vrchol rockového běsnění Jandův Olympik a Beatles byli pro mnohé už úplně mimo chápání. A těm předložit "Párply" nebo Nazareth, by bylo opravdu riskantní. Takže Kentaur připravoval souběžně dva repertoáry - jeden pro své budoucí obecenstvo a jeden pro komisi. A měl na to necelý půlrok.

1975
      Nicméně se zadařilo. Jako jedna ze dvou přihlášených rockových kapel, Kentaur prošel zkouškami úspěšně. (Druhá formace, Modrý mauricius z Dačic, už takové štěstí neměla. Pro Kentaur to ale mělo jednu výhodu. Vynikající kytarista dačického uskupení Miloš Kepeň se později stal členem Kentaura.)
      Kentaur se mohl rozběhnout dobývat taneční sály. Zprvu v okolí Slavonic, Dačic a Jindřichova Hradce, ale postupně své teritorium rozšířil až za Znojmo, Pelhřimov, do Třeboně a Soběslavi.

1977
      Brzy se ukázalo riziko nízkého věku členů skupiny. Původní sestava vydržela dva roky a Milan Bártů musel na vojnu. Bohudík se v té době od vojáků vrátil Miloš Kepeň a zaujal místo u uvolněné sólové kytary. To už se ale začal rýsovat další zásah vojska do hardrocku. Tentokrát byl na řadě Luboš Cimbálník. Do kapely přichází Pepin Krejčí - zatím pouze jako čekatel u perkusí. Ale byl tak alespoň čas, aby se mohl připravit a po roce Luboše u doprovodky nahradil. Takovéto přípravné období se osvědčilo, a tak v očekávání dalšího povinného odchodu k armádě posílil formaci v dostatečném předstihu bubeník Láďa Lhotka. Na dva roky se poznávacím znamením Kentauru staly dvě bicí soupravy. V té době kapelu opustil Jarda Míchal, kterého u basy nahradil Pepin Krejčí.

1981
      Na vojnu odešel Ruda a zdálo se, že odchody jsou zažehnány. Omyl! V krátké době skončili Miloš Kepeň i Pepin. Ale jako již poněkolikáté měla kentauří parta štěstí. Milan Tůma prakticky okamžitě nahradil Miloše u sólovky. Jeho post u kláves převzala Marie (Manča) Tůmová a zároveň přišel basák Standa Kočí. Ještě výměna u bicích - za Láďu nastoupil nakrátko jeho bratr Zdeněk Lhotka, a toho následně vystřídal Luboš Mičunek. Zdeněk přesedlal na doprovodnou kytaru. No a na nějakou dobu bylo vystaráno.

1984
      Poslední velká změna nastala, když se po deseti letech vzdal hudební kariéru dlouholetý leader a frontman kapely Mirek Palán. Vrátil se Pepin, aby se chopil uvolněného mikrofonu.

1986

       Do kapely se vrátil k sólovce Miloš Kepeň. Odchází Milan Tůma a Mičunka u bicích střídá Jirka "Kulí" Kepeň.

1988
      Ale to už Kentaur procházel pomalou agónií. Pepin odešel bez předchozího varování do jiné kapely, Miloš s Mančou se rozhodli skončit s hraním úplně. Absence leadera a osobní třenice vedly po třinácti letech k rozpadu této nadějné formace. Kentaur upadá do několikaletého kómatu.

1992

V roce 1992 se uskutečnilo v sále kulturního domu ve Slavonicích unikátní vystoupení.
K jedinému společnému vystoupení se sešli téměř všichni, kdo do té doby se skupinou hráli.
Během programu bylo pořízeno několik amatérských videozáznamů - bohužel vesměs
nevalné technické kvality.

Tak alespoň malá ukázka: PLAY

KENTAUR 2

      Uběhlo dlouhých sedm let a Milan Tůma se rozhodl na sebe vzít nelehký úkol - vzkřísit Kentaura. Přizval tři muzikanty z bývalého uskupení: Pepina Krejčího, Standu Kočího a Luboše Mičunka. Čtveřici posílili noví kytaristé a zpěvačka. V souboru došlo později k jediné změně - za Luboše přišel Jan Gajdoš. Slibný rozjezd brzy naráží na problémy, známé již z konce prvního Kentaura. Osobní ambice jednoho z členů skupiny začaly převažovat nad zájmy party, a tak se tato, zprvu slibně se vyvíjející formace, po pěti letech rozpadá.

KENTAUR 3

     Milan to přesto nevzdal a po dalších dvou letech oživuje Kentaura potřetí. Proč tentokrát "reinkarnace" - tedy "převtělení"? Už je to úplně jiná kapela než ta původní ze sedmdesátých let. Až na Milana jsou to jiní muzikanti, jiný zvuk a nakonec i jiný repertoár. Po pěti letech Milan odjíždí do zahraničí.

A TO JE DEFINITIVNÍ KONEC JEDNÉ LEGENDY.